1) Počátky chovu plemen Blonde d´ Aquitaine v zemi původu
Od počátku se zvířata tohoto plemene, pocházejícího z jiho-západní Francie, vyznačovala světlou barvou. Zvířata byla pravděpodobně potomky Bos Aquitanus a možná příbuznými dalších světlých plemen z východní Evropy. Již na konci osmnáctého století uznali francouzští chovatelé tehdy rozšířené Aquitánské plemeno s pěti rázy: Agenaise, Garonnaise, Limousine, Landaise a Urt (Pyrénées Atlantiques). Byl to Arthur Young, který se během svých „cest napříč Francií“ v roce 1790 nechal slyšet, že jedno z nejlepších plemen masného skotu původem z Francie chovají v oblasti Agenais. V roce 1829 napsal De Gasparin, že jsou břehy Garonne spásány dobytkem, který Francii závidí všichni cizinci. Velké množství zvířat tohoto plemene bylo exportováno do Anglie a Irska. Zde bylo využíváno pro zušlechtění tamních plemen. Tento fakt potvrzují také celní záznamy od roku 1816 do roku 1826. Po výstavě masného skotu
Garonnaise Blonde des Pyrénées
Quercy
v Poissy nedaleko Paříže v roce 1845 bylo aquitánské plemeno považováno za jedno z nejlepšich masných plemen vůbec. Nicméně obtížná komunikace mezi chovateli, způsobená jejich odloučeností vlivem značné územní členitostí v dané oblasti chovu, vedla k rozvoji různých rázů (s odlišnou užitkovostí) časem zdůrazněných vlastním výběrem jednotlivých chovatelů. Výsledkem tohoto vývoje bylo založení plemenné knihy Garonnais v roce 1898, následované v roce 1920 plemennou knihou Quercy a plemennou knihou Blond des Pyrénées v roce 1921.
Od roku 1950, kdy se postupně přestávala využívat zvířata těchto plemen či rázů jako tažná, docházelo ke značnému poklesu počtu zvířat a výsledkem tohoto procesu bylo spojení všech tří plemenných rázů do jednoho plemene. Kombinace ušlechtilých kvalit těchto původních rázů a důsledná selekce vedla ke vzniku plemene blonde d´Aquitaine (BA), plemene s užitkovými znaky, které požadujeme u masných plemen především v dnešní době. Oficiálního uznání se nové plemeno dočkalo v roce 1962, od šedesátých let dvacátého století se postupně rozšiřovalo do ostatních částí Francie. Z původní oblasti jeho chovu se dostávalo přes severo-západ směrem do středu Francie a nakonec také na sever a na východ. Nyní se vyskytuje ve všech hlavních oblastech chovu skotu ve Francii. Plemeno získalo z původních plemen ty nejlepší užitkové vlastnosti. Výchozí plemena byla chována v měnících se klimatických podmínkách (Atlantické klima u plemene Aquitaine, kontinentální klimatické podmínky úpatí Centrálního masivu a hornaté části Pyrenejí) a velmi odlišném území (nivní údolí, kopcovitý terén, údolí, svahy a část úpatí Pyrenejí). Pečlivým výběrem vytvořili chovatelé velmi dobře chovatelné produktivní plemeno masného skotu, které známe v dnešní podobě.Výsledkem mnohaletého šlechtění v minulosti, kdy bylo snahou chovatelů vyprodukovat zvířata vhodná do tahu, získala zvířata velmi dobře vyvinutou strukturu kostry, dobré osvalení a postoj i utváření končetin. Vedle maternálních kvalit a odolnosti, jsou zvířata plemene BA i chovatelsky poddajná, což je výhoda jak pro farmáře, kteří chovají dobytek na pastvinách, tak i pro ty kteří mají zástavový skot ve výkrmnách. Plemeno BA je velmi vhodné k pasení na velkých plochách a bez obtíží zdolává přemísťování mezi pastvinami i na větší vzdálenosti. Díky malému množství pastvin v oblasti vzniku plemene, které byly navíc často suché, se musela zvířata naučit překonávat velké vzdálenosti.
2) Počátky chovu Blonde d´ Aquitaine v České republice
Chov BA byl v naší republice založen pouze na importu krav a jalovic z Francie. První import se uskutečnil již v roce 1991. V tomto roce bylo na základě importu založeno stádo na SZTŠ Hořovice a v roce 1992 následovaly další importy do republiky. I přes velmi dobré výsledky, které jsou u plemene dosahovány v rámci kontroly užitkovosti a zároveň i jeho výbornou masnou užitkovost, nebyly tyto výsledky zárukou pro postupné rozšiřování plemene v rámci kontroly užitkovosti a i v plemenné knize, tak jak tomu bylo u jiných francouzských plemen. Vývoj stavů telat kopíruje početní stavy krav. Jako negativní jev lze hodnotit v hodnoceném období podíl živě narozených telat. Je o zhruba 5 % nižší než je ekonomicky únosné. Zároveň i podíl telat narozených na konečný stav je v průměru hluboko pod produkčními schopnostmi plemene, ale i pod ekonomickou rentabilitou chovu masného skotu. Dosahované hmotnosti telat v rámci KUMP jsou srovnatelné se zemí původu. Určitou výjimku tvoří dlouhodobě dosahované nižší hmotnosti jalovic ve 210 dnech věku ( ve Francii 270 kg ). Tyto výsledky se projevují i na hmotnosti jalovic ve 365 dnech věku.Průběh porodů, respektive podíl snadných porodů na celkovém telení, je významným ukazatelem ekonomiky chovu masného skotu, protože do značné míry může ovlivňovat celkové ztráty telat při narození. Vysoký podíl ztrát telat v našich chovech již byl zmíněn. Při porovnání stavu ve Francii a v ČR zjistíme, že v našich podmínkách jsou dosahovány zhruba srovnatelné výsledky. Vyšší podíl ztrát telat při porodu u nás je proto třeba hledat spíš v horší přípravě krav na porod, případně dalšími zootechnickými nedostatky. Počet vybraných mladých plemenných býků měl do roku 2004 mírně stoupající tendenci. V roce 2006 se počet vybraných býků pohyboval na úrovni let 2002 až 2003. V porovnání s lety 2005 a 2004 došlo tedy k výraznému poklesu produkce. Na tomto stavu má svůj podíl pravděpodobně pokles početních stavů narozených čistokrevných telat v posledních letech (do roku 2006). Od roku 2000 došlo v hodnoceném období k zániku některých chovů BA a zároveň k vystoupení jiných chovů z plemenné knihy, což pochopitelně ovlivnilo početní stavy krav, které jsou zapsané v plemenné knize. Určitým příslibem k opětovnému zvýšení stavů jsou početní stavy jalovic.